Projekt byl finančně podpořen Evropskou unií z prostředků Evropského fondu pro regionální rozvoj v rámci Operačního programu územní spolupráce Česká republika–Polská republika 2007–2013 a z prostředků státního rozpočtu, prostřednictvím Euroregionu Nisa, a také rozpočtu okresu Lwówek Śląski.
CZ
DE
EN
PL
Starostwo Powiatowe w Lwówku Śląskim
ul. Szpitalna 4
59-600 Lwówek Śląski
Tel. +48 (0)75 782 36 50 Fax. +48 (0)75 782 36 54
Godziny pracy: Poniedziałek 8.00 - 16.00
  Wtorek - Piątek 7.30 - 15.30

Użytkowników on-line: 7
Zalogowanych: 0
Obec Lubomierz
A A A Pdf Print16x16 Mail16x16

Lubomierz je nevelké město, s necelými 2000 obyvateli, sídlo úřadů obce s rozšířenou působností. Leží ve Frýdlantské pahorkatině, v údolí Olše mezi Radomickými kopci a Radoniowskou vyvýšeninou.
Počátky Lubomierze sou nejasné. Dost možná tu už ve 12. století vznikla osada s tržištěm. Ve 13. století se zdejší území stalo majetkem rodu Liebenthalů. V roce 1278 zde Juttavon Liebenthal založila benediktýnský klášter, který se stal vlastníkem Lubomierze a okolních vsí. Řeholnice v příštích staletích rozšiřovaly své statky, odhaduje se, že jim patřilo 17-19 vsí. Klášter měl právo soudit místní měšťany a také vliv na obsazení vedení města. Kolem roku 1291 udělil svidnicko-javorský kníže Boleslav I. Surový Lubomierzi městská práva. Město obdrželo právo mimo jiné vystavět hradby, vařit pivo, obchodovat se solí a pořádat jarmarky. Rozvoj přerušovaly časté požáry, epidemie a války. Zvlášť těžké časy nastaly pro Lubomierz v 1. polovině 15. století. V roce 1421 vyrabovali zdejší klášter rytíři – lupiči. V létě roku 1426 k Lubomierzi dorazila husitská výprava, jejímž výsledkem było vydrancování a zničení města i kláštera. Škody byly však rychle napraveny díky pomoci vlastníků okolních zemí, zejména pak zámožných Schaffgotschů. V roce 1481 bylo v Lubomierzi založeno střelecké sdružení. Období rozkvětu města připadá na 16. a první léta 17. století. Slávu a zisk měšťanům pineska výroba a obchod se lněnou přízí. Konaly se tu také holubí trhy.
 


    Stojí za poznamenání, že z Lubomierze pocházeli lidé, kteří se zasloužili pro kulturu polské renesance. Svůj původ zde mají známí krakovští tiskaři a vydavatelé: Hieronymus Vietor, Marek Scharffenberg, Marcin Siebenyecher. Rozvoj Lubomierze zbrzdila třicetiletá válka (1618-1648). Časté pobyty vojsk, loupeže či požáry přivedly město k úpadku. Po skončení války ztěžovaly obnovu města konflikty mezi měšťany a řeholnicemi. V 18. století přešel Lubomierz pod pruskou vládu. V roce 1802 velký požár téměř zcela strávil městské i klášterní stavby. O několik let později, v roce 1810, provedly pruské úřady sekularizaci církevního majetku. Klášterní sídlo převzal stát a Lubomierz přestal být ve vlastnictví benediktýnek. V okolních vsích jsou dodnes hmatatelná svědectví jejich přináležitosti ke klášterním statkům v podobě kapliček, křížů, sošek. V roce 1845 převzaly některé prostory bývalého kláštera uršulínky z Vratislavi, které zde zřídily dům pro dívky a později sirotčinec.
Důležitou událostí bylo v roce 1885 zprovoznění železniční tratě spojující Lubomierz se Lwówkem Slezským a Gryfowem Slezským. V prvních desetiletích 20. století se město stalo místním osvětovým střediskem. Působilo zde několik škol. Kromě té, kterou provozovaly uršulínky, vzniklo evangelické vysoké učení, střední škola a stavební škola. Během 2. světové války město neutrpělo škodu, bez boje ho obsadily sovětské oddíly 31. armády. Po válce byl Lubomierz známý především jako centrum vzdělávání. Působilo tu mimo jiné Učitelské studium. Malebná poloha a krásně zachovalá architektura zaujaly také filmaře, kteří si Lubomierz oblíbili jako místo pro filmové scenérie (V Lubomierzi se natáčely scény mj. do filmů „Krzyż Walecznych” (Kříž statečných), „Sami Swoi” (Dobrý den, sousede), „Nie ma mocnych” (Nic naplat), „Kochaj albo rzuć” (Miluj nebo opusť), „Daleko na Zachodzie” (Daleko na západě), „Marathon Man”, „Kocham kino” (Miluji kino), „Zakład” (Sázka) nebo naposledy „Tajemnice twierdzy szyfrów” (Tajemství šifrovací věže). Poznamenejme k tomu, že premiéra filmu režiséra Sylwestra Chęcińského Dobrý den, sousede se konala v místním kině „Raj” 12. září 1967).
   Ve městě bylo v roce 1995 otevřeno Muzeum Kargula a Pawlaka, které shromáždilo suvenýry spojené s hrdiny filmu Sylwestra Chęcińského a s dalšími filmy realizovanými v Lubomierzi. Muzeum se nachází v památném Domě pláteníka (Dom Płóciennika), náměstí Plac Wolności 21. Před vstupem jsou dřevěné figuríny Pawlaka a Kargula, které v roce 1996 vytvořili místní umělci.
Lubomierzí probíhá několik turistických značených cest: žlutá směrem na Gryfów Slezský a Maciejowiec a modrá do Lwówku Slezského a Rębiszowa, dále pak cyklistická trasa ER-10 („Smědá – Kwisa – Bóbr” (Lwówek Slezský – Frýdlant)).

hlavní stránka města Lubomierz



 

Galerie powiązane z artykułem: