Projekt byl finančně podpořen Evropskou unií z prostředků Evropského fondu pro regionální rozvoj v rámci Operačního programu územní spolupráce Česká republika–Polská republika 2007–2013 a z prostředků státního rozpočtu, prostřednictvím Euroregionu Nisa, a také rozpočtu okresu Lwówek Śląski.
CZ
DE
EN
PL
Starostwo Powiatowe w Lwówku Śląskim
ul. Szpitalna 4
59-600 Lwówek Śląski
Tel. +48 (0)75 782 36 50 Fax. +48 (0)75 782 36 54
Godziny pracy: Poniedziałek 8.00 - 16.00
  Wtorek - Piątek 7.30 - 15.30

Użytkowników on-line: 3
Zalogowanych: 0
Obec Mirsk
A A A Pdf Print16x16 Mail16x16

Mirsk je malé městečko na Frýdlantské pahorkatině v Mirské kotlině nad řekou Kwisou. Leží ve výšce 340-355 m n. m. mezi Radoniowskou vyvýšeninou na severu, Rębiszowským podhůřím na východě, Jizerským podhůřím a Frýdlantskou pahorkatinou na české straně na západě a Kamenickým hřebenem Jizerských hor na jihu. Počet obywatel Mirsku činí necelé 4,5 tisíce.

Ve středověku vedla mezi Čechami, Lužicí a Slezskem obchodní stezka, která spojovala Jelení Horu s Žitavou. V místě, kde leží Mirsk, stezka překračovala Kwisu. V tomto přírodním údolí se rozvinula obchodní osada. V roce 1319, podobně jako celá oblast Kwisy, přešla pod vládu javorských knížat. Městská práva jí udělil kníže Jindřich Javorský. Podle jedněch pramenů to bylo v roce 1329, podle jiných pak před rokem 1337. Faktem je, že osada získala skladovací, mílové a várečné právo spolu s povolením na výstavbu pivovaru. Byl jí také udělen znak s vyobrazením sokola s uloveným ptákem v zobáku. Ve stejném roce 1329 přešla část oblasti Kwisy pod českou vládu (Jan Lucemburský). Avšak Mirsk a okolní vesnice Łęczna a Mroczkowice zůstaly na území Slezska jako statky hradu Gryf, tedy soukromé panství rodu Schaffgotschů.
Město se rozvíjelo, přestože nemělo opevnění. V pozdějších staletích se Mirsk potýkal s opakovanými nájezdy cizích vojsk v době válek, s loupežníky, epidemiemi, povodněmi a požáry. Obyvatelé pokaždé město obnovili. Od 16. století se začala ve velkém provozovat výroba a obchod se lněným plátnem, neboť to bylo vysoce rentabilní. Ke konci onoho století se Mirsk stal jedním z největších středisek výroby plátna ve Slezsku, které bylo vyváženo především do Čech. Až do přelomu 18. a 19. století zůstávalo hlavním zdrojem příjmů a rozvoje města plátenictví orientované především na trikotýnové výrobky a punčochy, které se vyvážely až do Severní Ameriky.
Velkou změnu pro město znamenalo definitivní uvolnění ze soukromého vlastnictví rodiny Schaffgotschů v roce 1818. Předtím, už v roce 1808, začala město spravovat samospráva. Tehdy došlo k výraznému ekonomickému oživení, objevily se např. manufaktury, řemesla – mj. brusírna ozdobných kamenů, malírna porcelánu, výrobny výšivek a krajek. Začaly se dláždit ulice. Přivedení železnice do Mirsku znamenalo další impuls pro rozvoj. Město získalo spojení nejprve v roce 1884 s Gryfowem Slezským a poté v roce 1904 byla trať prodloužena do Pobiedné a dále do Jindřichovic pod Smrkem. Od roku 1909 fungovalo železniční spojení také do lázní Świeradów Zdrój. K udržovaným textilním tradicím (lnářské, bavlnářské a tírenské) zde přibyla nová činnost. Mirsk se stal menším centrem polygrafie. Od roku 1874 nebo 1875 byly v místní tiskárněvydávány noviny „Bote aus dem Queistale” (Posel z údolí Kwisy). Zisk město investovalo do infrastruktury, např. v roce 1880 byl vybudován vodovod a v roce 1882 postavena nemocnice. Před první světovou válkou bylo město elektrifikováno. Od roku 1926 byly dosud vycházející nowiny změněny na „Iser-Gebirgs-Zeitung” (Noviny Jizerských hor).
 


V souvislosti s rozvojem turistického ruchu byla s cílem více popularizovat město v roce 1933 změněna část jeho názvu z Friedeberg am Queis (Mirsk nad Kwisou) na Friedeberg im Isergebirge (Mirsk v Jizerských horách). V roce 1938 byla k městu připojena část Skarbkowa, ve které se nacházel lnářský provoz. Tam byl v letech 1943-1945 zřízen pracovní tábor pro ženy, Židovky, jakožto pobočka koncentračního tábora Gross-Rosen. Mirsk obsadily oddíly Rudé armády ve dnech 8.-9. května 1945 bez boje a beze ztrát. Hned po válce bylo město nazváno Klidná hora (Spokojna Góra) na základě doslovného překladu německého názvu. Tento název platil do roku 1947 a poté se změnil na Mirsk. Po válce byla smutna výroba ve lnářském provozu v Skarbkowě, který zde existoval do devadesátých let 20. století. Postupně byly vyřazovány z provozu další úseky železničních tratí. Dnes je Mirsk lokálním správním centrem s řadou služeb, bez průmyslu. Jelikož má město a jeho okolí výhodnou polohu v přírodním prostředí, závisí jeho další rozvoj na turistice a rekreaci.

Radnice stojí na místě dřívější budovy z roku 1420. Dnešní východní část, tzv. nová radnice, byla postavena na místě někdejších krámků pekařů, řezníků a ševců, které pocházely z roku 1611. Později były přestavěny a stal Se z nich dům soukeníků.

hlavní stránka města Mirsk
www.mirsk.pl
 

Galerie powiązane z artykułem: